Athénská akropole představuje pozoruhodný monument úspěchů prastaré civilizace, vzkvétající před dvěma a půl tisíci lety. Řekové prosluli jako akademici, ale i jako sportovci. Jejich odkaz lze spatřovat všude. Od demokracie až po Olympijské hry. Dnes se však podíváme na jejich temnější stránku.
Staré Řecko si spojujeme s místem zrodu logického uvažování, filosofií a podobných věcí. Rozhodně však ne s magií a čarodějnictvím. Ale archeologové nalezli důkazy, že Řekové černou magii praktikovali. Vykopávky na starém Athénském tržišti odkryly desítky tenkých, olověných a popsaných tabulek. Staří Řekové je nazývali katares (kletby). Jedná se například o tabulku s kletbou, která se vkládala do rakve zemřelého. Díky tomu klesla ne jen hlouběji do země, ale také měla provázet ducha zemřelé osoby do podsvětí a sloužit, jako zvláštní zásilka. Staří Řekové věřili, že si bohové tabulku přečtou a vykonají kletbu. V prvním století se tabulky objevili znovu. Tentokrát je však připravovali Římané.
Kletby určeny bohům do posmrtného života
Kletby odesílali bohům do posmrtného života jiným portálem-vodou. Dnes házíme pro štěstí do vody mince a tak tomu bylo v podstatě od pradávna. Římané naházeli do horkého pramene ve městě Bath 12 tisíc mincí, mimo jiné aby někomu ublížili. Protože voda slouží, jako komunikační kanál se světem duchů. Římské lázně v Anglickém městě Bath byly postaveny v 1. století a právě odtud pocházejí důkazy, že Římané byli rovněž zdatnými zaklínači. Tabulky byly nalezeny v letech 1979 až 1981 kdy došlo také k odkrytí posvátného pramene. Celkem bylo nalezeno přes 100 tabulek s kletbami.
Vědci, kteří tabulky zkoumali, věří, že na nich existují ustálená slovní spojení. Obsahují hrubou formulaci, ve které nejspíš žádají o radu magické zabijáky, zlovolné kouzelníky a mistry svého řemesla, aby jim dali tip, jak si přilepšit. Adresátem byla Minerva-Římská bohyně vody. Rozhodně nešlo o žádné pokorné prosby. Základní princip kletby zní, když zabít, tak důkladně. Takže neproklejete pouze zainteresovanou osobu, ale i její příbuzné. Neřeknete jen doufám, že se jim něco stane. Doufáte, že se jejich kosti promění na vodu nebo že uschnou, jako podzimní listí. Za Římské nadvlády bylo v Británii oblíbené zejména proklínání zlodějů.
Příběh, který odhalila jedna z tabulek
Jednu z tabulek, které byly nalezeny v lázních, sepsal Říman jménem Dociliánus. Než se šel vykoupat, odložil si své svršky a někdo mu ukradl plášť s kapucí. Rozezlený Dociliánus napsal tabulku s kletbou, kterou hodil do posvátného pramene v naději, že bohyně vody se povedenému lapkovi pomstí. Experti tvrdí, že tyto kletby byly skutečně vysoce účinné. Ovšem z důvodů psychologických, ale ne nadpřirozených. Pokud se dozvíte, že vás někdo proklel a jde po vás mocná bytost, máte nutkání propadat panice. Můžete být náchylnější k nemocem a je docela možné, že vás to ovlivní tak, že ukradenou věc i vrátíte. Pozoruhodné tabulky s kletbami starých Řeků a Římanů, přežili napříč staletími a odhalili, že ani nejsofistikovanější civilizace nejsou vůči pokušení někoho proklít imunní.
Fotografie publikována se svolením franky242 Photography/FreeDigitalPhotos.net
Komentáře