Co je to přátelství? A jak vzniká? Přátelství je citová vazba, o kterou bychom měli celý život pečovat. Přátelství vzniká jak mezi lidmi, tak i zvířaty. Je to vztah, kdy potřebujete mít někoho vedle sebe v dobrém i ve zlém. Dokážete se svému příteli svěřit a on vám na oplátku podá pomocnou ruku v podobě pochopení, porozumění, a někdy vám i poradí. Přátelství vzniká už od raného dětství. Často můžete pozorovat, jak děti ve věku od 3 let si dokážou spolu hrát, smát si a určitě si časem naleznou i nejoblíbenějšího parťáka, či parťačku. Děti v tomto věku je dobré podporovat v přátelství, protože se mu nejen rozšiřuje citová vazba, ale i schopnost rozpoznat typy lidí, jejích chování, mluvení a svým způsobem budou samostatnější. Ale čas od času se můžete setkat s dítkem, které je plaché, stydlivé. Asi vám to hned ze začátku nepřijde, ale pokud se toto chování nezmění, věřte, že bude mít opravdu dosti velké problémy v dospělosti.
Jací jsou lidé bez přátel?
Lidí, kteří byli obklopeni pouze rodinou, či jen jednou osobou, jsou až příliš upnutí jen na ně a život bez nich si nikdy nedovedou představit. Je to až příliš dokonalá souhra lidí, kteří nikoho jiného kolem sebe nepotřebují. Dokážou mluvit spolu o všem, kdykoliv, spousty hodin, ale zapomínají na svět kolem sebe. Neumějí respektovat přání, touhy druhých, soudí je, ať už udělají nějaký špatný čin. Jen na sebe neumějí nic negativního říct. Proč by taky, když si myslí, že oni jsou ti dokonalí a všechno a každému rozumí.
Omyl na druhou
V dospělosti začnou mít touhu poznat někoho jiného, snad i s ním založit rodinu, či poznat nové lidi. Snaží se být vtipní, kamarádští, ale je to jen přetvářka. Někdy jsou to i roky, než se ukážou v pravém světle. Ale pokud jste se do toho člověka zamilovali dřív, než jste poznali jaký doopravdy je, mohli jste ztratit nejen své přátele, rodinu, ale i čas, který by snad ocenil někdo jiný. Tomuto vztahu dáte šanci, že se snad časem změní. Snažíte se ho vzít mezi lidi, seznamujete ho s vašimi známými, zapojujete ho do svých aktivit, ale po čase vás to přestane bavit. Nevidíte jakousi zpětnou vazbu. Pokud to nedělá sám od sebe, ale jen s donucením, nezměníte ho. Pak záleží jen na vás, co s tím uděláte. Buď se přizpůsobíte, nebo odejdete. Ale odchod vám pořádně okoření, tím si buďte jisty. Vytrvejte! Čas zahojí rány a vy se zase budete usmívat na svět, cítit se volně.
Fotografie publikována se svolením od Imagerymajestic and Artur84 FreeDigitalPhotos.net
Komentáře