Jakoukoliv formou alergie trpí asi třetina obyvatel ČR. Pravděpodobnost, že se rodiče u svého dítěte s nějakou alergickou reakcí setkají, je tedy docela vysoká. První příznaky se často projeví právě již v dětství. Asi nejvíce potrápí alergie pylová. Procento alergického onemocnění navíc roste, pokud je rodič dítěte alergický. Víte, jak ovlivní rozvoj tohoto onemocnění dědičnost z matčiny či otcovy strany?
Je alergie dědičná?
Alergické onemocnění jako takové není dědičné. To, co rodiče dávají svému potomkovi do vínku, je genetická predispozice k jeho rozvoji. Jde o nadměrnou reakci na alergeny, která se může projevit formou ekzému, alergickou rýmou, astmatem apod. Automaticky to ale neznamená, že se alergie během života projeví. Šance, že dítě bude alergik, a přitom jeho rodiče žádnou alergii netrpí, je přibližně 20 %.
Pokud je jeden s rodičů alergický, úměrně se zvyšuje riziko až na 40 %. V případě, že mají alergii oba rodiče, je riziko zvýšené až na 75–80 %. Riziko přenosu alergického onemocnění je také asi 4× vyšší, je-li alergická matka. Pro alergiky, nevyjímaje jejich děti, je zásadní i prostředí, ve kterém žijí. Tím je myšleno například vzduch, který dýchají, pravidelný úklid domácnosti, kouření v domácnosti, zvážit byste měli i domácí mazlíčky apod.
Jaká je nejběžnější alergická reakce?
Alergické onemocnění má mnoho podob. Od kožní reakce jako je šupinatění a svědění pokožky přes stálou rýmu, která je velice unavující, až po nebezpečné astma. To se projevuje opakovanými záchvaty kašle, sípáním, tlakem na hrudi či dušností, a to převážně v noci a nad ránem. Nejčastějším alergickým onemocněním je alergická rýma. V České republice jí trpí kolem 10–20 % všech dětí. První příznaky se obvykle projeví po 5. roce života, může se však rozvinout i u menších dětí.
Jde o zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které se po kontaktu s danými alergeny (např. pyly, plísněmi, roztoči) projevuje svěděním, pálením nosu, vodnatým výtokem, kýcháním a pocitem ucpaného nosu. Někdy jsou patrné i oční příznaky – slzení a svědění očí a zarudnutí spojivek. Častá je i únava, bolesti hlavy, problémy s koncentrací či spánkem. Nejčastější a nejzávažnější komplikací alergické rýmy je však astma. Jeho projevy se v důsledku neléčené rýmy rozvinou přibližně u 40–50 % pacientů.
Kdy navštívit alergologa a zahájit léčbu?
Máte-li nějaké podezření, že by vaše dítě mohlo být alergikem a případně i vy sami jste alergici, s návštěvou lékaře neváhejte. Vyšetřit lze už děti v kojeneckém věku a začít tak s optimální léčbou opravdu brzy. Mějte na paměti, že například alergickou rýmu způsobují hlavně sezónní pyly. Léčbu byste proto měli zahájit ještě dříve, než se v ovzduší objeví. Ideální jsou k tomu zimní měsíce.
Fotografie: Pixabay
Komentáře