Online cvičení zná každý, ale pravděpodobně si kladete otázku, kdo je Tomáš? Hned v úvodu vám tedy prozradíme, že jde o neúnavného motivátora, fitness trenéra a autora online fitness programů, Online cvičení s Tomášem – 1. Díljež mění lidem životy.  I vy díky němu můžete změnit nejen svůj životní styl, ale i postavu.

Mimo jiné je to také skromný člověk, který moc dobře ví, že stále existuje prostor pro zlepšování. Zhruba před dvěma lety spatřil světlo světa tréninkový on-line program, ve kterém pomocí nabytých zkušeností pomáhá lidem najít cestu k pravidelnému pohybu a aktivnímu životnímu stylu. V dnešní době se již v ČR řadí v oblasti on-line fitness k těm nejlepším. Online cvičení je určeno všem lidem, bez rozdílu věku či pohlaví. Tomáše jsme trochu vyzpovídali a přinášíme zajímavý rozhovor.

Tomáši, kdy jsi poprvé přičichl ke sportu?

Naštěstí se věci měli tak, že jsem ke sportu přirostl už v dětství. Již v předškolním věku, jsem začal hrát tenis. To mi vydrželo až do konce základky, ale nikdy jsem tomu zcela nepropadl. Bylo mi jasné, že ze mě slavný tenista jen tak nebude. Na střední škole jsem pak tenisovou raketu vyměnil za fotbalový míč.

Znamená to, že ses chtěl stát fotbalistou?

Tenkrát mě fotbal dost oslovil. Tak, jako téměř každého kluka, ale zároveň mě bavilo doma posilovat. Patřil jsem ke klasickým „hubeňourům“ a chybělo mi sebevědomí. Vždycky jsem toužil mít svalnatější postavu. Proto jsem si neváhal pořídit činky a začal dělat ty nejčastější cviky – kliky, zdvihy a sedy-lehy. Takto začíná asi každý laik. Ovšem neměl jsem žádný tréninkový plán a ani vytyčený cíl. Poté, co mě fotbal pustil, jsem zkusil atletiku a následně ještě vyzkoušel i box, ten mě opravdu bavil hodně. Ve finále jsem získal bronz na mistrovství republiky. Nechtěl jsem tomu však obětovat veškerý svůj čas. Během puberty mě pak daleko víc než sport zajímaly slečny. Nicméně po ukončení boxu jsem nepřestal s domácím cvičením a začínalo to být konečně na mě i vidět.

Co způsobilo, že jsi začínal znovu od piky?

Když jsem konečně začínal mít dobrý pocit, přišla rána v podobě nemoci – klíšťová encefalitida. Po pár týdnech na nemocničním lůžku a bídné stravě moje váha spadla až na 51 kilogramů. Když jsem se z nemocnice vrátil domů, byl jsem v šoku. Měl jsem sto chutí se na vše vykašlat. To, co mě přimělo se sebou něco dělat, byl pohled do zrcadla.

Začal jsem se přejídat vším možným, cvičit a váha šla opět postupně nahoru. Dokonce i cíl jsem si stanovil a toho jsem dosáhnul. Přibral jsem něco přes 20 kg za 3 měsíce, jenže výsledek byl jiný, než jsem očekával. Poměrně slušně jsem se vyžral, na téměř 75 kg. Uvědomil jsem si, že mám před sebou nový cíl.

Odkud jsi čerpal motivaci začít znovu?

Nehodlal jsem se smířit s tím, nejen jak vypadám, ale také jak se cítím. Začal jsem se vážně zajímat o to, jak vše dělat správně. Hledal jsem rady na internetu, ale příliš jsem neuspěl. Náhodně jsem jednoho dne narazil na stránky zahraničních fitness trenérů a pojal je za své vzory. Takto jsem nalezl, co jsem opravdu hledal. Skvělé informace podávané bez obalu od normálních lidí, kteří se vypracovali, nikoliv od zmutovaných kulturistů, jejichž rady pro obyčejné smrtelníky neplatí. Uvedené rady jsem následně aplikoval v praxi a z výsledků jsem byl více než nadšený. Konečně mi to začalo dávat smysl a jel jsem podle dlouhodobého plánu.

Děkujeme Tomášovi za čas, který věnoval tomuto rozhovoru, a tímto zdaleka nekončíme. V příštím díle se dozvíte nové informace z otázek kladených přímo na tělo.