Když jdeme na procházku, automaticky koukáme dopředu a míříme k cíli. Co kdybychom ale udělaly malý experiment a zkusily udělat pár kroků opačným směrem? Chůze pozpátku zažívá v posledních letech velký boom. Rozhodně z ní nechci dělat žádný šílený hit moderní doby, který vás zachrání před všemi neduhy světa. Pokud však do svého běžného dne ráda vkládáte malé, vědomé rituály pro zdraví těla i mysli, může být tato neobyčejná chůze skvělým a zábavným zpestřením.
Náš mozek miluje stereotypy, ale chůze pozpátku ho donutí okamžitě zbystřit. Nemáme oči vzadu, a tak musíme zapojit úplně jiné smysly. Naše nervová soustava musí v tu vteřinu bleskově přepočítat polohu těla v prostoru a aktivovat hluboké neuronové dráhy, které při běžné chůzi víceméně odpočívají. Je to fantastický trénink rovnováhy, stability a koordinace.
Úleva pro kolena a probuzení středu těla
Tento pohyb má navíc neuvěřitelné biomechanické benefity. Při chůzi pozpátku totiž dopadáme nejdříve na špičku a až poté na patu. Tento obrácený krok zásadně mění tlak na klouby, odlehčuje bedrům a efektivně posiluje svaly kolem čéšky, což ocení každá žena, kterou občas trápí unavená nebo bolavá kolena. Zároveň při něm musíte podvědomě narovnat záda a zapojit hluboké břišní svaly. Tělo zkrátka pracuje v úplně jiném, osvěžujícím režimu.
Jak s tím začít? Rozhodně nikam nespěchejte. První den stačí udělat pouhých 10 kroků. Další dny můžete přidat na 20, 30 nebo klidně 50 kroků. Důležité je netlačit na pilu a poslouchat své tělo.
Bezpečnost na prvním místě
Jelikož při tomto cvičení couváte do neznáma, musíte dbát na maximální bezpečnost. Zapomeňte na lesní cesty plné kořenů nebo městské chodníky s obrubníky. Pro své první pokusy si vždy vyberte dokonale rovný a přehledný terén, kde nehrozí žádný pád, zakopnutí nebo nečekané zranění. Skvělý je například prázdný přehledný úsek v parku nebo rovná polní cesta. Pokud si zpočátku nejste jistá svou stabilitou, klidně si k ruce vezměte trekové hůlky, které vám dodají potřebnou jistotu.
Změna perspektivy, která baví
Chůze pozpátku je zkrátka jen dalším střípkem do mozaiky naší vědomé péče o sebe po padesátce. Ukazuje nám, že i obyčejná procházka se může stát skvělou hrou a tréninkem pro tělo i hlavu.
Tento drobný rituál nám navíc krásně připomíná, že udělat občas v životě vědomý krok zpátky neznamená prohru, ale naopak skvělou příležitost získat stabilitu a nový nadhled. Zkuste to při příští procházce i vy. Začněte pomalu, bezpečně a s úsměvem.

Komentáře