Patříte k těm, které si večer ještě kontrolují hodinky a přemýšlí, jestli těch „deset tisíc“ dnes padne?
Možná vás uklidní, že zdravý pohyb nemusí být vždy o číslech.
V poslední době se čím dál víc mluví o přístupu, který přichází z Japonska – a který ukazuje, že důležité není jen kolik toho nachodíme, ale i jakým způsobem se hýbeme.
O co jde? Intervaly v teniskách
Tzv. „japonská chůze“ vychází z výzkumů japonských vědců (například profesora Hiroshiho Nose z univerzity Shinshu), kteří sledovali vliv různých typů chůze na zdraví, kondici i svaly.
Zjistili, že střídání tempa může mít na tělo výraznější efekt než rovnoměrná, klidná chůze.
V praxi to znamená velmi jednoduchou věc:
- 3 minuty svižně – tak, aby se lehce zrychlil dech (ale stále jste schopná mluvit)
- 3 minuty volně – návrat do pohodového tempa
Tento cyklus zopakujete několikrát po sobě.
Celá procházka může trvat klidně jen 30 minut.
Žádný extrém.
Jen přirozené střídání rytmu.
Proč to dává smysl (nejen po padesátce)
Tento styl chůze není o tom „spálit co nejvíc“.
Je to spíš o tom jemně probudit tělo.
Studie ukazují, že pravidelná intervalová chůze může:
- podpořit kardiovaskulární zdraví (krevní tlak, kondici srdce)
- pomoci udržet svalovou hmotu
- a u žen ve zralejším věku má zajímavý vliv i na hustotu kostí
Právě střídání tempa vytváří pro tělo drobný „podnět“, díky kterému se aktivuje víc než při monotónní chůzi.
A co těch 10 000 kroků?
Magická hranice 10 000 kroků vznikla původně spíš jako marketingový koncept než jako zdravotní norma.
To ale neznamená, že je špatně.
Pro mnoho lidí je to skvělá motivace k pohybu.
Jen je dobré vědět, že:
– kvalita pohybu může být někdy důležitější než samotné číslo
Moje malá poznámka na závěr
Možná vůbec nejde o to, co je „správně“.
Ale o to, co je udržitelné a příjemné právě pro vás.
Někdy to bude klidná procházka.
Jindy svižnější tempo.
A někdy prostě jen pár kroků navíc během dne.
Tělo nepotřebuje dokonalost.
Potřebuje pohyb, který mu dává smysl.
Komentáře